Když se dva na horské chatě vezmou :)

Když si Míša brala Pavla za svého muže, rozhodli se udělat si svatbu po svém, a to se vším všudy. Jako místo svého dne si zvolili příjemnou horskou chatu Skalku, no a jak to tak už na těch horách bývá i počasí se sem tam střídá. Když jsem za nimi dorazil byla tam mlha, že by ji jeden mohl krájet. Ten dvouhodinový déšt, který mne cestou doprovázal však při příjezdu na chatu přešel a to bylo dobré znamení. Pevná víra a radost hlavně z toho, že můžeme všichni být a sekundovat dvěma skvělým lidem u jejich krásného dne zahřeje u srdce vždycky. Mlha nemlha, zkrátka jsme tu a užijeme si to jak se patří a tak se i stalo. No a světe div se, nakonec i to sluníčko za námi přišlo, aby nám ten den zpříjemnilo a trošku nás osvěžilo a jak to panečku pomohlo. Srdce i duši to zahřálo. Ale to byl teprve rozejezd celého dne, muzikanti přijeli a chtěli to s námi pořádně taky rozjet a užít si to. Není proto divu, aby nás vděčné posluchače a hudební vyznavače nalákaly k sobě blíž, přivezli si sebou na nás v kufru pořádný to bič. Tím bičem jednou práskli, slunce zašlo, blesky přišly a hromobití, krupobití se již na nás v horách všude řítí. Ať si venku prší jak chce, střechu nad hlavou máme, tak si tady hezky na chatě v suchu užíváme. Asi jsem byli moc hlasití a tak na náš přišly banditi, bum a bác, někde spadl strom a my tu máme tmu jak hrom. My se nedali, svíčky vytáhli, muzikanti se do toho opřeli a pořádně to do noci se svými rytmy rozjeli. A že se všichni bavili o tom není pochyb, ostatně pokud chcete nakoukněte, já tam byl, slavil a trošku pil, ale hlavně všechno to svým foťákem zachytil! ;-) Přátelé velký dík, že jsem tam mohl být s Vámi, byl to krásný den na který budou dlouho vzpomínat a neb jsem dcerce dneska říkanky četl, tak i já to zde tak trošku s nimi propletl :)